Cesta: Drom, romské středisko / Aktuality / Analýza zdravotně sociální pomoci za rok 2006
Analýza zdravotně sociální pomoci za rok 2006
Činnost zdravotně sociálních pomocníků byla zahájena v lednu 2006, v rámci pilotního projektu „Sastipen ČR - Zdravotně sociální pomocníci v sociálně vyloučených lokalitách", realizovaného organizací Drom, romské středisko (www.drom.cz) a financovaného z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.
Cílem projektu bylo vytvořit síť zdravotně sociálních pomocníků, kteří by působili v tzv. sociálně vyloučených lokalitách, obývaných především příslušníky romské komunity a otestovat jejich činnost.
Mighealthnet - zpráva o činnosti zdravotně sociálních pomocnic v rámci projektu Sastipen ČR
Úvod:
Činnost zdravotně sociálních pomocníků byla zahájena v lednu 2006, v rámci pilotního projektu „Sastipen ČR - Zdravotně sociální pomocníci v sociálně vyloučených lokalitách", realizovaného organizací Drom, romské středisko (www.drom.cz) a financovaného z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.
Cílem projektu bylo vytvořit síť zdravotně sociálních pomocníků, kteří by působili v tzv. sociálně vyloučených lokalitách, obývaných především příslušníky romské komunity a otestovat jejich činnost. Východiskem projektu byl předpoklad, že v prostředí sociálně vyloučených lokalit se zvyšuje riziko vyloučení jejich obyvatel mimo jiné v oblasti zdraví a to zejména z těchto důvodů:
- nedostatek informací, které mají obyvatelé k dispozici,
- nedůvěra obyvatel v instituce,
- neschopnost obyvatel efektivně komunikovat s lékaři,
- nízký životní standard obyvatel a obecně jejich špatné podmínky pro život, a horší dostupnost zdravotních služeb (sociální i fyzická).
Činnost zdravotně sociálních pomocníků je koncipována jako jeden z nástrojů, který by mohl tuto situaci řešit ve smyslu předcházení a zmírňování rizika sociálního vyloučení obyvatel lokalit v oblasti zdraví. Organizační a metodické aspekty koncepce se mimo jiné opírají o Usnesení vlády ČR č. 219 na pomoc romské komunitě prostřednictvím zdravotně sociálních pomocníků, ze dne 23. února 2005.
Analýza činnosti zdravotně sociálních pomocnic v rámci projektu Sastipen ČR v roce 2006
Analýza činnosti vychází z klientských karet zdravotně sociálních pomocnic (dále jen ZSP) zaznamenaných v roce 2006. Byly analyzovány karty 10 pracovnic (10 lokalit). Pomocnice pracovaly s 209 klienty a jejich rodinami na 494 kauzách, v rámci nichž poskytly 620 intervencí. Typickým (průměrným) klientem ZSP byla žena ve věku 33 let žijící v sociálně vyloučené romské lokalitě.
Každá ZSP tak pracovala přibližně s 20 klienty a jejich rodinami, u každého klienta řešila průměrně necelé tři kauzy a každému klientovi průměrně poskytla 3 intervence.
- Typy kauz řešených ZSP v roce 2006
- Prevence (obecně) 21,2%
- zdravotní problémy 17,5%
- jiné (sociální problémy) 12,4%
- preventivní prohlídky 9,6%
- registrace/přeregistrace lékaře 7,5%
- očkování 6,5%
- těhotenství + péče o kojence 4,0%
- zuby 4,0%
- gynekologická vyšetření 3,0%
- kompenzační pomůcky 2,8%
- invalidní důchod 2,3%
- Paraziti - vši 2,3%
- sterilizace 2,1%
- dávky 1,9%
- potvrzení od lékaře 1,6%
- hygiena 0,9%
- ústavní péče 0,5%
Prevence
ZSP informovaly klienty o prevenci celé řady problémů Jednalo se zejména o prevenci obezity, nakažlivých chorob, pohlavně přenosných chorob.
Preventivní prohlídky
ZSP zjišťovali využívání preventivních prohlídek a aktivně klientům vysvětlovali jejich význam. Většina klientů na preventivní prohlídky nechodí, lékaře navštěvují až v případě vážnějších problémů. Intervence ZSP v těchto případech měla formu podání informace nebo zprostředkování kontaktu s lékaři. Zprostředkovávali zejména preventivní prohlídky u pediatrů, gynekologů a stomatologů
Registrace/přeregistrace u lékařů
Klienti ZSP často žádali o pomoc s registrací lékaře. Jednalo se především o registraci u praktických lékařů a gynekologů. Častým důvodem byla zejména změna bydliště klientů, ale také ztráta kontaktu s registrovaným lékařem z důvodů jeho dlouhodobého nenavštěvování. ZSP zde doporučovali klientům lékaře o nichž věděli, že ještě mají volnou kapacitu, popř. tuto kapacitu přímo zjišťovali.
V Bruntále se projevila velká četnost odmítnutí registrace klientů ZSP, pravděpodobně z důvodů kapacitních.
Očkování
Poměrně velkou část pracovní náplně ZSP tvoří spolupráce s lékaři na zajištění povinného očkování dětí. Část našich klientů nechápe smysl očkování a vzhledem k rezignaci na preventivní zdravotní péči a časté stěhování, zde existuje skupina osob, která není proočkovaná.
ZSP pomocnice, většinou na základě upozornění dětské lékařky, rodiny navštěvují a upozorňují je na nutnost povinného očkování. Časté jsou i doprovody klientů k lékaři či následná kontrola klientů, zda u lékaře byli.
Těhotenství a péče o kojence
ZSP zjišťují u těhotných klientek, jestli dochází na pravidelné kontroly, část klientek tak nečiní (např. jedna z klientek nebyla ještě na vyšetření u gynekologa ačkoliv je v šestém měsíci těhotenství), nebo dochází na prohlídky nepravidelně. I zde ZSP aktivně spolupracují s lékaři na monitoringu těchto matek.
Další část intervencí se týká předání informací o vývoji dítěte, o pobytu v porodnici a o škodlivosti kouření v průběhu těhotenství (část matek v těhotenství kouří).
Zuby
ZSP zprostředkovávali svým klientům preventivní prohlídky u zubařů (děti i dospělí). Část kauz se týkala pomoci při vyřizování zubních náhrad.
Prohlídky u gynekologa
ZSP zjistili u většiny klientek značnou rezignaci na preventivní prohlídky u gynekologa. Klientky si často stěžují na drobné gynekologické problémy, které dlouhodobě neléčí. ZSP přesvědčovali klientky k obnovení návštěv gynekologů, pomáhali klientkám s opětovnou registrací a když to bylo nutné klientky na vyšetření také doprovodily.
Kompenzační pomůcky
ZSP pomáhaly klientům s vyřizováním různých typů kompenzačních pomůcek od berlí po naslouchadla. Jednalo se zejména o zprostředkování a doprovod.
Invalidní důchod
Šlo zejména o žádosti klientů o pomoc při přezkoumání výše důchodů, změny z částečného na plný invalidní důchod a zjištění možných nároků na ně. ZSP zprostředkovávali klientům kontroly u lékaře a informovali je o postupu při vyřizování důchodů.
Vši
ZSP informovali klienty o způsobech odvšivení.
Zdravotní problémy
Tato oblast byla dále kategorizována:
- psychické 20,3%
- obezita 16,9%
- astma 10,2%
- diabetes 8,5%
- oko 5,1%
- gynekologické 5,1%
- kožní problémy 3,4%
- mentální 3,4%
- nedoslýchavost 3,4%
- hematom 3,4%
- ostatní 20,34%
Psychické problémy
Velkou část této oblasti, kterou zdravotně sociální pomocnice řeší, tvoří psychické problémy dětí klientů, konkrétně jejich hyperaktivita, nepřipravenost pro vstup do základní školy, popřípadě kázeňské problémy ve škole. ZSP se ve většině případů podařilo zprostředkovat vyšetření odborného lékaře (psychologa, psychiatra), který se případu ujal, popř. zajistit vyšetření v Pedagogicko-psychologické poradně nebo odklad do ZŠ.
Další případy tvoří skupinu dospělých klientů, u kterých ZSP popisují jejich stav jako depresi, která vznikla z různých důvodů (vyhoření domu, špatný zdravotní stav, alkoholismus). ZSP tyto případy řeší pomocí poskytnutí psychické podpory a pomocí s kontaktováním odborného lékaře.
Obezita
ZSP řeší obezitu dětí i dospělých. U dětí (3 případy) se jednalo o obezitu způsobenou přejídáním dětí. Pracovnice řešily tyto případy zejména podáním informací o možných důsledcích obezity a o možnostech nápravy, byly také aktivní ve zprostředkování lázeňské péče. Ve většině případů rodiče dětí nebyli dostatečně motivováni ke změně jídelníčku a intervence tak byla bez efektu.
Podobně řešili ZSP také obezitu u dospělých.
Astma a dýchací obtíže
U všech případů se jednalo o nedodržování léčebného režimu klientů či jejich dětí. Klienti nedodržovali léčbu a nechodili na preventivní prohlídky. ZSP zprostředkovávali v těchto případech vyšetření u odborného lékaře (alergologa), popř. lázeňské pobyty. ZSP také doprovázeli klienty k lékaři a kontrolovali dodržování léčebného režimu. V části případů se vyskytovalo (u dospělých) spolu astmatem i kouření klienta, u jednoho astmatického dítěte kouřili doma oba rodiče.
Závěrem
Zdravotně sociální pomoc v sociálně vyloučených lokalitách je jako nově vzniklá pomáhající profese stále ve vývoji. To se týká metod práce, okruhů problémů i jejího systémového zařazení.
První průběžné výsledky činnosti zdravotně sociálních pracovnic však ukazují, že propojení sociální a zdravotní oblasti je efektivní a dlouhodobě udržitelné. Ukazuje se totiž, že z aspektů sociálního vyloučení nelze vynechat přístup ke zdravotní péči a k vlastnímu zdraví.
U klientů zdravotně sociálních pomocnic lze vysledovat jevy, které jsou zřejmě charakteristické pro sociálně vyloučené (nebo v jiném konceptu - chudé) skupiny obyvatel. Je to zejména menší zájem o péči o své zdraví (i o zdraví svých dětí), nedůvěra v systém zdravotnictví, malá informovanost o negativních efektech některých vzorců chování.
Zdravotně sociální pomoc je schopna zasáhnout efektivně a přímo u osob, u kterých převažuje tento přístup. Je schopna mapovat negativní jevy, přinést potřebné informace a asistovat při kontaktech s lékaři. To vše s dobrou znalostí lokalit a jejich obyvatel.
Vypracovali:
Mgr. Ivana Šimíková
Bc. Michal Kratochvíl
Drom, romské středisko
Bratislavská 41, 602 00 Brno
545 211 576
