Historie

Myšlenka zřídit v Brně romské středisko vznikla ještě před listopadem 1989. Než se Dromu podařilo vypracovat se do dnešní podoby, musel projít řadou zásadních změn a vyřešit mnohé problémy.

1989

Prvním zřizovatelem střediska se stal Obvodní národní výbor Brno III. V počáteční fázi bylo zapotřebí načerpat zkušenosti tam, kde už podobná zařízení nějakou dobu fungovala (Pardubice, Kladno, Most...). Největší překážkou byly hned od počátku zcela nevyhovující prostory v domě na ulici Bratislavská 41 a počáteční nedůvěra k projektu u Romů samotných a u obvodní organizace KSČ na Brně III. Proto byla v říjnu 1989 uspořádána veřejná beseda s cílem objasnit koncepci vznikajícího centra. Postupně se podařilo zajistit provoz Dromu po organizační i personální stránce, rozšiřovala se síť spolupracujících organizací, byl založen archiv střediska.

1990

V počáteční fázi byla veškerá činnost Dromu orientována na děti a mládež, protože podle usnesení obvodního národního výboru z počátku roku 1990 se mělo jednat o „středisko pro výchovu, vzdělávání a zájmovou činnost romských dětí a mládeže". Kromě zábavných odpolední, zkoušek hudebních skupin, pěveckého souboru a tanečních kroužků, se také uskutečnil první ročník dnes už tradiční dětské pěvecké soutěže „Husovický skřivánek". Začaly fungovat také kroužky vaření, výtvarné výchovy a pletení a háčkování.

V polovině roku 1990 byla činnost střediska dočasně přerušena kvůli špatnému technickému stavu objektu. Na podzim došlo ke změně vedoucího pracovníka, byly provedeny zásadní opravy a středisko bylo dovybaveno, aby se mohlo počátkem roku 1991 znovu otevřít.

1991

Rok 1991 mimo jiné přinesl úspěšnou spolupráci s kulturním zařízením Omega v Brně - Husovicích, Muzeem romské kultury, redakcí magazínu Amaro lav, Filosofickou fakultou Masarykovy univerzity a několika romskými sdruženími a iniciativami. Vznikly čtyři hudební skupiny a dvě stálé kapely, na jejichž tvorbu navazovaly taneční kroužky. Již existující kurzy byly doplněny o hudební teorii a polytechnickou výchovu. Zábavu dětí obohacovala filmová páteční odpoledne. Letní aktivity střediska se soustředily především na dětský tábor a vlastivědné zájezdy po České republice. Podzim uvítali žáci sedmých a osmých tříd základních škol na týdenních sociálně-zdravotních kurzech, kde byl kladen důraz především na informace o hygieně, společenské výchově, otázkám sexuálního života a přípravě na budoucí povolání. Bylo zahájeno mimoškolní doučování. Vzhledem ke změnám v územním rozdělení Brna, se stal zřizovatelem Dromu Úřadu městské části Brno - sever.

1992

V roce 1992 zůstala činnost střediska bez výrazných změn. Byla navázána spolupráce se Společenstvím Romů na Moravě. Součinnost s Lidovou univerzitou J. A. Komenského vyústila v pořádání kurzů Romského jazyka.

1993

V tomto roce došlo ke změně vedoucího střediska. Nově byl zřízen Klub předškolních dětí, pokračovalo pravidelné doučování a z Husovického skřivánka se stala pravidelná každoroční událost. Přibyly sportovní kroužky. V reakci na vloupání do střediska se zavedla evidence pravidelných návštěvníků střediska a snížila se jejich věková hranice na 16 let. Poprvé pod novým vedením se objevila snaha o větší kontakt s rodiči dětí.

1995

Rok 1995 předznamenal nynější podobu střediska. Jeho ředitelem se stal Miroslav Zima, který je jím dodnes. Činnost Dromu byla přehodnocena a v zájmu komplexnějšího řešení romské problematiky v Brně. Rozšířilo se zaměření střediska - v oblasti vzdělání a výchovy se nesoustředil už jen na předškolní a školní děti, ale také na mladistvé po dokončení školní docházky a na rodiče. Z toho také vyplynula nová funkce střediska: nabídka aktivního využití volného času dětí a mládeže, pomocné zařízení pro školy a poradenské, školící a informační středisko pro rodiče. S novým programem a cíly zahájilo středisko zkušební provoz v prosinci 1995.

1996

Činnost zahájilo tzv. Pomocné zařízení pro školy. Z počátku šlo především o vytvoření účinných systémových opatření k dosažení změn v hodnotové orientaci směrem ke vzdělávání. Primárně se řešily kázeňské problémy a nedostatečná docházka. Spolupráce s úřadem práce umožnila středisku zaměstnat romské pracovníky, kteří měli pozitivně působit na rodiče dětí. Další cestou byly motivační soutěže o ceny pro nejlepší žáky. Již po osmi měsících působení se správnost nové koncepce promítla do aktivního zapojení romské menšiny při řešení jejích problémů. Následovala stabilizace zájmových kroužků - folklórní, taneční, fotbalový, ekologicko-turistický, pro moderní hudbu, karate a kroužek divadelní.

1997

Zvýšil se počet pracovníků střediska na čtyři a byla zahájena rekonstrukce domu na Bratislavské 41. Nejčastěji řešeným problémem v oblasti sociálně-právního poradenství se stalo státní občanství a otázka v té době aktuální emigrace do Kanady.

1998

Byla navázána spolupráce se Školským úřadem v Brně na přípravě projektu romských pedagogických pracovníků. Drom se také stal jedním z realizátorů projektu prevence kriminality a drogových závislostí ve městě Brně, v jehož rámci se podílel na vybudování nových sportovišť v lokalitách Brna se silným zastoupením romské menšiny. Středisko se také podílelo na výzkumu „Šetření zdravotní situace v romské komunitě" a spolupracovalo na se Střední policejní školou MVČR na projektu přípravy romských policistů. Činnost střediska v té době zabezpečovalo už šest stálých zaměstnanců.

1999

V reakci na významný nárůst aktivit Dromu došlo 1.1. 1999 ke změně statutu střediska na rozpočtovou organizaci. Tato změna vedla k větší samostatnosti, zjednodušení agendy, zprůhlednění vztahů a v neposlední řadě zpřístupnila možnost získání grantů od domácích i zahraničních nadací. Také se významně rozšířily prostory, které může středisko využívat a přibylo mnoho nových aktivit a projektů.

2000

V tomto roce realizoval Drom následující projekty: Komunitní bydlení, Obnova tradičních romských řemesel, Kabinet romistiky a romského jazyka, Protidrogová prevence a Mezinárodní výměna mládeže. Za zmínku stojí zejména projekt Komunitního bydlení, realizovaný za podpory Ministerstva pro místní rozvoj a Magistrátu města Brna v časovém období 1999 - 2003. V jeho rámci byly vytipovány dva domy, které se nacházely v nejhorším stavu. Byla započata jejich rekonstrukce, na které spolupracovali obyvatelé domu většinou v rámci nekvalifikovaných pomocných prací. Jelikož se jednalo často o rodiny ilegálně nastěhované a o neplatiče nájemného, byla jejich práce pojímána jako práce na odpracování dluhu na nájemném. Po odpracování stanoveného počtu hodin a při aktivní účasti na projektu pak bylo bydlení rodin legalizováno na základě smlouvy na byt, která je uzavírána na 1 rok, automaticky je prodloužena u bezproblémových obyvatel. V případě neplacení nájemného nebo neplnění jiných důležitých povinností, je realitní kancelář oprávněna obyvatele vystěhovat. V domuě na ul Bratislavská 41, kde je zároveň sídlo organizace, je pozornost Dromu soustředěna zejména na posilování role domovní samosprávy.

2001

V lednu 2001 došlo k další změně statutu střediska, kdy se na základě rozhodnutí zastupitelstva Městské části Brno - Sever Drom mění na příspěvkovou organizaci. Výrazně se pokročilo v protidrogových aktivitách, kdy byla na Dromu zřízeno pracovní místo pro streetworkera. V této souvislosti se také realizovalo několik dílčích projektů (např. tzv. peer programy), a větší důraz se začal klást na primární prevenci. Při středisku DROM byl zřízen nadační fond Verda na podporu vzdělání talentovaných romských studentů. Důležitá byla také spolupráce s projektem RrAJE, Fórem komunitních pracovníků a Radou pro rovnoprávné partnerství. Tříletý program RrAJE byl financován Ministerstvem zahraničních věcí Velké Británie a jeho cílem bylo posílení romských komunit v jejich rovném přístupu ke službám a spravedlnosti na místní úrovni.

V červenci 2001 zahájil svou činnost Nadační fond Verda, na jehož činnosti se středisko Drom aktivně podílí.

2002

Stejně jako o dva roky dříve i v tomto roce se podařilo zorganizovat výměnný pobyt s německou organizací RAA, v jehož rámci navštívila Drom skupina dětí z Lipska a na letní interkulturní tábor do Německa byla pozvána skupina brněnských dětí vybraná střediskem.

V roce 2002 se začal realizovat dvouletý humanitární projekt financovaný Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) zaměřený na poskytnutí finanční pomoci starším potřebným osobám, které byly oběťmi nacistické perzekuce, se speciálním zaměřením na Romy. Cílová skupina projektu čítala v Jihomoravském kraji celkem 300 osob narozených před rokem 1945. Forma pomoci spočívala v nákupu potravin, příspěvku na lékařskou a zubní péči, sociálně-právním poradenství, domácí péči atd. Dále byl v rámci projektu založen a dodnes pracuje Společenský klub, kde se konají besedy ze zajímavými osobnostmi a na užitečná témata, jsou organizovány zájezdy, kulturní představení apod.

2003

V roce 2003 pokračovaly některé započaté projekty - IOM, Rraje a Komunitní bydlení. V rámci posledního projektu byla ukončena rekonstrukce domu Bratislavská 41 a proběhla jeho kolaudace. Projekt Rraje byl v tomto roce ukončen závěrečnou konferencí, na které byly prezentovány jeho výsledky. Z rozpočtu Ministerstva kultury ČR byla Dromu poskytnuta dotace na projekt "Festival hudby a tance", který proběhl 16. října v brněnském klubu Fléda.